ABradio - poslouchej online!

Nejnovější diskuse

...
18.10.2019 22:36
...
18.10.2019 12:37
...
18.10.2019 14:05
...
18.10.2019 12:27
Re: collier032 free ...
19.10.2019 01:14
Re: High-quality ess...
18.10.2019 12:36
Re: To je nádhera....
29.09.2019 21:55
Re: Kvalitní gril na...
16.09.2019 19:59
...
18.10.2019 23:09
Re: Stavby Znojmo s....
18.10.2019 13:58

Jak na tchýni

Moderátor: Living

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Lenka v Stř 16. Bře 2005 22:53:31

No, když začnu od konce - teď žijeme konečně jako lidi. Jsme s manželem 16 let, ale cítím, že vliv rodičů v nás zůstal. Protože manžel pochází z Polska, nejhorší bylo, že mu moji rodiče nahrazovaly jeho rodiče, které má strašně rád. Takže jak se někteří chlapi staví ke svým matkám a brání je před partnerkama - u nás manžel stál na straně rodičů - možná aby měl klid, ale spíš se mu to nechtělo rozebírat a to trvá dodnes. Přeneseně to platí na všechno - řemeslníci nám něco zdrbou, ale já prý jen kritizuju - když se mu to rozleží, což trvá dle situace i několik měsíců - jen řekne "Ty fakt- mělas pravdu". Vrátím se trochu zpátky - tatínek před 8 lety zemřel - bylo to v době, kdy jsme si začali všechno vyjasňovat a moc si rozumět, jak jsem napsala- děti byly větší. Myslím, že ony ty situace dost vnímaly a dodnes, když se k tomu ve vzpomínkách vracím, cítím kdesi hluboko, že je to muselo do budoucna strašně ovlivnit - ty hádky byly šílené - moc často jsem myslela na nejhorší, ale děcka mě držely při životě. Dnes jsem strašně ráda, že jsem vydržela, i když s manželem se to nikdy nespraví. Nic k němu necítím, jenom setrvačnost a je mi ho i líto - on v té svojí onmezenosti je hrozně bezradný. Nevím jestli je to výmluva, ale držím celou rodinu pohromadě kvůli děckám a v duchu si představuju, že až se postaví na vlastní nohy, tak se taky osamostatním...
Lenka
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Jarmila v Čtv 17. Bře 2005 7:53:48

Ještě jen pár poznámek - reakce na vaše odpovědi:

Lenka - příbuzní v jedné firmě - to je určitě hodně riziková situace, pokud i po těch letech ještě ve firmě všichni pracujete, tak není divu, že to odnesly vztahy v manželství (i když těžko posoudíte, co by bylo, kdyby ...). Za takovou cenu určitě ne.

Mika, Zvědavá - jsem ráda, že jste pochopily. Je to hodně složitý problém a asi to skutečně všude fungovat nemůže (a to nemyslím jen ty hodně křiklavé případy tchánů, tchyní případně vlastních rodičů, které tady byly popsány, případně i poněkud nepřizpůsobivých dětí, ani to se nedá vyloučit). Důležitý je zachovat si maximum soukromí, určité osobní svobody. Vzájemnou pomoc nepovažovat za povinnost, za samozřejmost a nevyčitat, jak zmiňuje Zvědavá, může to pak hraničit až s vydíráním. Pokud mám čas, děti pohlidám, pokud ne, musí se mladí zařídit jinak. Snažit se udržet všechno v mezich, které jsou pro všechny strany ještě přijatelné, a protože je složité tu hranici najít, chápu, že se o to¨někde ani nepokoušejí. Lépe se vidět jednou za čas a nemračit se na sebe, než se nutit do něčeho, co pak nefunguje. U nás to zatím funguje, ale taky nevím co bude za čas - nedělám si iluze o nějaké věčné idyle.

Takže šťastné a bezproblémove soužití se všemi blízkými.
Jarmila
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Lenka v Čtv 17. Bře 2005 8:31:39

Jarmilo, napsala jste podstatu problému společného soužití - když se bydlí společně v jednom domě - pokud to jen trochu jde - JE NEZBYTNĚ NUTNÉ OD SAMÉHO POČÁTKU TRVAT NA ODDĚLENÉM SOUKROMÍ - i za cenu počátečních narážek, urážek, výčitek. A to i v případě, že se nejedná o ZLOBÁBU, ZLODĚDKA, ZLODĚTI. Později nastanou situace, na kterých se spolubydlící neshodnou a je POZDĚ! Když se to nepodaří na začátku, později je to snad neuskutečnitelné. My jsme si s manželem v podstatě nedokázali vytvořit vlastní životní styl, názor, vlastní režim - často když jsme něco uskutečnili nebo vymysleli, museli jsme se podrobit těžké kritice ze strany rodičů. I když bylo něco opravdu špatně, ani jsme si to nestačili vyříkat mezi sebou a už jsme to schytali. Měli jsme zakázané i hádky.("To je náš barák a já to nebudu poslouchat") Ujišťuji Vás, že vím, že velká chyba byla na naší straně - nedokázali jsme dohodnout s manželem na odchodu z domu rodičů - vzhledem k tomu,že nám dávali práci, které už v té době byl nedostatek, bylo to riziko. Máte pravdu - už tenkrát mezi mnou a manželem muselo být něco v nepořádku, když se nedokázal přiklonit k mým prosbám, abychom odešli. Možná by to bylo stejné i kdybychom bydleli sami. Těžko říct. Jedna věc je jistá. Obě sestry, které měly svůj vlastní dům, měly s rodiči téměř bezkonfliktní vztah. Ovšem později se ukázalo, že to bylo jen na povrchu. Ale měly klid.
Lenka
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Mika v Čtv 17. Bře 2005 9:22:57

Leni,
teď už opravdu těžko říct, kde byl počátek všeho. Jisté je, že konflikty, jaké byly s rodiči, by nepřispěly žádnému vztahu! Jsem taky pro oddělené bydlení, ale jak popisuje Jarmila, někde to OPRAVDU FUNGUJE, což je super!!!
Jak jsi psala, že než zemřel tatínek, tak se vztahy začaly zlepšovat... mně to připadá jak s mým otcem, který mě do mých cca 30 let víceméně ignoroval (probrat ho dokázal jenom nějaký průšvih nebo problém nebo naopak ohromující úspěch) a pak po lehké mozkové příhodě najednou obrátil, začal říkat, jak nás všechny miluje, objímat se, líbat se... Chápu ho, ale já se nedokážu najednou takhle přepnout. 30 let jsem ho znala jako chladného, odtažitého otce a najednou úplně obrátil.
Jarmilo,
máš pravdu v tom, že když něco děláme pro druhé, neměli bychom jim to později předhazovat a vyčítat, bohužel to se asi děje ve spoustě rodin :( Např. moje děti byly u mojí mamky přes 2 noci naposledy loni v srpnu, dodneška slyším o tom, jak jim vyvařovala, na co všechno si s nimi hrála, jak se jim u ní líbilo atd.
Mika
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Lenka v Čtv 17. Bře 2005 9:50:44

Miko, jak píšeš o svém tatínkovi - já si myslím, že každý má to dobré v sobě, ale záleží jaký měl tatínek život, to ho asi ovlivnilo, začal žít nějakým stylem a pak už to nešlo přepnout na tu lepší stranu. Bohužel se muselo něco stát, aby dokázal překousnout to "ponížení" a ukázal rodině, že má taky nějaké city.
Lenka
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Romanag v Čtv 17. Bře 2005 10:15:12

Lenko,
ja si nejsem uplne jista. Asi vetsina lidi ma rada sve blizke, at uz jim to dokaze projevit ci ne - ale to jeste neznamena, ze ten clovek je dobry.
Ten nas Zlodedek se rad sam prezentuje jako zly a zakerny, a nejradeji ze vseho vypravi, jakuz zamlada vsechny lidi kolem sebe nasiral a delal jim naschvaly - i detem, i manzelce...a to nebylo zadne skadleni, to byly zle srandy - co si treba muj partner z detstvi dodneska pamatuje jako krivdy a bolistky.
Nevim, ale rekla bych, ze je v nem dobroty jako v .... medu.

Rekla bych, ze takova ta "verejne projevovana laska" je projevem hysterie - treba si uvedomil, ze lidi kolem ho nemaji radi (to si Zlodedek uvedomuje taky, jenze nevi proc) a ze by se o nej v nouzi, ktera se mu ukazala, taky treba mohli prestat starat. Tak se je snazi usilovne zvratit na svoji stranu - a prehani. Pritom okoli by asi stacilo, kdby prestal skodit.
Romanag
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Mika v Čtv 17. Bře 2005 10:20:32

Leni,
je fakt, že v r. 1968 měl problémy, ale stejně si myslím, že to neměl přenášet na děti, já ho vlastně většinu svého života znala jako přísného a odtažitého a nejsem fakt schopná najednou se přeorientovat na tu druhou stránku, sice se snažím, ale přijde mi to takové nějaké falešné...

Chtěla jsem se zeptat i všech ostatních, jak slavíte Vánoce a Velikonoce, narozeniny, svátky a výročí? Já se stále snažím udržovat rodinnou tradici těchto oslav, ale popravdě, jsem z toho organizování otrávená. Většinou to totiž dopadne tak, že se sejdeme u nás, zbyde tady kupa špinavého nádobí, po čase se ještě dozvím nějakou kritiku :) Loni jsem navrhla oslavu dcerčiných narozenin u tcháňat, tchýně mi odpověděla "No když chcete, tak přijeďte"...
Mika
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Zvědavá v Čtv 17. Bře 2005 10:38:04

Ha, já jsem sem teda vůbec nechtěla lízt, ale když slysím rodinné oslavy, tak prostě MUSÍM.

Takže popravdě - a hned se na mě nevrhněte, že jsem potvora

NESNÁŠÍM jakékoliv rodinné oslavy

Vždycky to končí pomlouváním toho, kdo není na "akci" zúčastněn

Představa toho, že budou Vánoce a já budu MUSET pozvat nebo jít rodinně oslavovat mě naprosto ubíjí. Ale jo, já vím, že jsou výjimky, které v rodinném kruhu držíce se za ruce se slzou v oku zpívají koledy a hledí na rozzářený vánoční stromek. Možná to tak někde je. Ne tak u nás.
Takže
Několik let (to jsem byla naivní a bojácná) jsem respektovala, že prostě MUSÍME být u tchy případně oni u nás.
Pak jsem to prostě PŘESTALA dělat. Vůbec nevidím důvod, proč se překonávat, na něco si hrát a jedenkrát za rok se tvářit, že jsme milující se rodina. NE.
Vy všichni, kteří to tak OPRAVDU - myslím tím od srdce - máte - v žádném případě vám to nezesměšňuji ani nekritizuji. Mluvím o sobě.
Pokud jsou ty vztahy nějak narušené (to se u nás nedá říct), ale jsou jen
FORMÁLNÍ - pak to formálním zůstane Vánoce nevánoce.
Jo, a ty dárečky......No kapitola sama pro sebe. Já jsem nejraděj, když žádné dárečky (rodiče, tchy..) prostě NEDOSTÁVÁM.

S mými rodiči jsme si už dávno řekli, že dárečky jsou na H****. Takže žádné nejsou - z mojí strany nějaká ta drobnost - ale POTŘEBNÁ. Ono pro starší lidi ale koupit potřebnou věc je docela problém. Buď se jim NEJEVÍ
jako potřebná, nebo zkrátka už všechno co potřebují za ty roky mají.
Jinak mí rodiče jsou dost "sami pro sebe" takže když se chceme vidět tak se vidíme - a nemusí to být na Vánoce.
Možná to všechno pramení z toho, že jsem vlastně byla vychována v tom, že rodina (myšleno já+HYP+neurčitý počet dětí) prostě mají být na Štědrý den (minimálně) sami. Takže to tak praktikujem zcela bez potíží.

Jinak ovšem u HYPové rodiny! Tam všichni SOUZNĚLI!
Já jsem to prostě nikdy nepochopila - lépe řečeno - to souznění se mi jevilo jenom takové "JAKO". Ale já jsem dost pragmaticky založený člověk, tak to tak berte.:)

Každopádně - už končím, nebojte se - povinnost sedět někde (v jakékoliv rodině) na Štěpána - zcela pravidelně a cpát se - pravidelně - kachnou, mi připadá HROZNÁ. Samozřejmě v případě, pokud to cítím jako POVINNOSt.
Na závěr rada pro všechny, kteří to nesnáší:

ODJEĎTE - budete mít pokoj:)

Pokud je to všechny příjemné - proč ne.
Zvědavá
 

PředchozíDalší

Zpět na Ostatní a volná diskuze

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: alston857 a 5 návštevníků

TOPlist