Jak na tchýni

Moderátor: Living

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Sava v Úte 15. Bře 2005 13:05:01

zazněl tu hezký názor, že život není jen tchyně.Nedůležitější je vztah partnerů. Když oni spolu drží basu, pak se i všechno ostatní stane snesitelným. Jestli si musíme stěžovat, že partner příliš podléhá názorům rodičů a jde proti nám, pak žijeme s nedospělým jedincem, což je ten hlavní problém. Ale ono se nám, upřímně řečeno, víc hodí házet vinu na jeho matku, než na něj.
Vím, že v některých rodinách to opravdu skřípe moc. To potom nezbývá, než si poctivě zodpovědět, co vlastně chceme a smířit se s tím, že některé věci se nezmění.
Takže : stojí ten vztah za všechny ty potíže ? Jestli ano, pak si musím ujasnit, jestli to půjde, nebo nepůjde po dobrém. Osobně jsem zastáncem mírových řešení i za cenu, že se s nimi nebudu stýkat. To mi připadá rozumnější, než lpění na konvencích, které vedou ke stále většímu napětí, až nakonec to skončí velkým třeskem.

Ještě k tomu maminčinu jídlu. Jestli to nejde jinak, asi bych s tím nebojovala. Ať ho živí, aspoň ušetřím. Samozřejmě je zde nebezpečí, že jednou uslyším, že to bylo proto, že u mě by najíst nedostal... ale to uslyším i v případě, že to jídlo bude házet do popelnice. Takže já raději ty peníze... protože mám-li volit mezi : "být pomluvena a mít" a " být pomluvena a nemít" - beru to první.
Sava
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Mika v Úte 15. Bře 2005 13:11:29

Marto,

jak můžeš ale kritizovat Romanug, když vůbec nemáš tucha, jestli vaří, nevaří, kolikrát denně nebo týdně, co servíruje příteli apod.?
Chápu i tvůj pohled s tím bumerangem, je fakt, že mě nikdy žádná snacha asi nečeká :) Ale objektivně řečeno, tchýně si už na mě vyhledávala každý jednotlivý chlup a co hůř, kritizovala to, co je JEN mezi mnou a mým manželem.
Mika
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod xNeli v Úte 15. Bře 2005 13:16:35

hanka: tak s tím čekáním s uvařenou večeří si mi něco připomněla ......
xNeli
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Marta H. v Úte 15. Bře 2005 13:26:21

Mika:
máš pravdu, to opravdu nemám tucha. To jsem psát neměla, ale ten dojem jsem nabyla při čtení " Tchán + tchyňa, HRD + HYP 2. "
Pěkný den :o)
Marta H.
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Jarmila v Úte 15. Bře 2005 13:28:28

Sava: bydlíme s přítelovými rodiči - dočasně - v jednom baráku. Taky jsem ze začátku byla naštvaná pokaždé když on přišel z práce domů a hned na chodbě ho matinka odchytila do kuchyně (dneska už tam chodí automaticky sám). Teď si řikám, že aspoň nemusim přes týden vařit večeře a tahat se s nákupama (akorát když se náhodou stane, že dole nic nedostane a chce pak něco po mně, tak si rejpnu, že si má říct mamince, ta mu přece vaři :-))
Babička mi jednou vyprávěla, že moje teta, když se přivdala na vesnici, tak si s manželem přistavěli vedle jeho rodičů část domu. Ona byla doma a tak celý den vařila a čekala na manžela až přijde domů. Když přišel, tak už jíst nechtěl, protože se najedl u rodičů. Tak jednoho dne letělo oknem na dvůr jídlo i s hrncema - a od tý doby byl klid :-)
Jarmila
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Mika v Úte 15. Bře 2005 13:55:14

Jarmilo :) :) :) Pěkná historka, něco mi připomněla :)

Marto, ok :) Chápu i tvůj pohled na věc, ale sem opravdu nechodí exhibicionistky, co by neměly nic jiného na práci než se vypovídávat na Livingu. Je fakt, že s některými lidmi nehne nic, u nás jsou občas takové "záblesky" jakoby na lepší časy, ale pak se to zas tak nějak zvrtne... A po těch letech jsem už z toho taková nějaká unavená a otrávená a nemám zájem pěstovat vztah-nevztah. Kdyby to nebyla moje tchýně a babička mých dětí, už bych tu paní asi vyškrtla ze svého života :) Je fajn, že máte se snachou pěkný vztah a držím palce, aby tomu bylo tak i nadále :)
Mika
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod jarča v Úte 15. Bře 2005 14:16:39

Opravdu zajímavé názory a myslím že záleží na lidech jak k sobě najdou cestu. Můje skoro tchýne má papíry na hlavu a nikdy to nechce přiznat, i když to ví clé město bydlíme na malém městečku. Chodí k nám domů přestavovala nám to doma a uklízela co jí napadlo a samozřejmě nádobí neumyla. Cukřenku jako pudr uklidí do skřínky do koupelny, rohožku na cvičení pod postela a tak. Bylo to hrizné až jsems e s ní pohádala a na chvíly byl klid a zase začala je to dokola. Je psychyxky labilní až vlstní dcera dostala z jejich výkyv mlácení ( co mi řekl přítel, že je byla a vylívala si tím vstek) schizofrenii. Nám se docela daří, ydlíme v jejich bytě ale celé jsme to předělala za mé peníze šetříme hodně za jídlo a ted jsem si koupili starou felici a už je ta její závist k nevydržení hned že by ho chtěli a přítel jim musí tyn byt spatit. Tlačí že potřebují peníze ale neumějí vůbec šetřit žejí s dcerou dohromady otec je většinou pryč a žije si po vém. Obě jsou na invalidním důchodu a otec jim přispívá na domácnost a pro sebe si nechává část výplaty a sami mají dohromady 17 000 tisíc měsíčně a ještě si chodí půjcovat všechno prostrojí . Je to hrozne. Ted s přítelem stavíme a pomáhají mi nasi a nesmí se to dozvědět dokud nebudenme se stěhovat. Jen se vyptává co já dostanu od rodičů že přitel dostal byt.Ale s jakým břemenem. Podotýkám bydlí od nás 300 metrů.
jarča
 

Re: Jak na tchýni

Odeslatod Jarmila v Úte 15. Bře 2005 17:11:21

Lenka vyzývá opozici - tak tedy: jsem snacha, ale už i tchyně (a ještě jednou skorotchyně). Ale žádné vyhrocené vztahy se u nás nekonají a musím doufat, že to tak zůstane.

Manželova maminka bydlí nedaleko, vycházíme velmi dobře, i když samozřejmě má jiný způsob života, jiné názory, jiné zájmy (a třeba taky jiné představy o snaše), k nějakým střetům nedochází, máme každá svou domácnost ... A že tam manžel po svatbě někdy zůstal na oběd? Samozřejmě mě to mrzelo, řekla jsem to jemu i jí, pak už se to nestávalo. Pokud tam jde s něčím pomoci, nají se tam, proč ne? Hlavně si to pamatuji a nezvala bych svého syna k jídlu, když vím, že má navařeno doma. Asi trochu složitější situace by nastala třeba při společném bydlení, snad ani ne s tchyní, spíš s tchánem - to si vyzkoušela švagrová. Ale to nebylo úplně jednoduché ani s vlatními rodiči.

A snacha? Je to obdobný vztah - je samozřejmě jiná než já, tak to musím respektovat, snažím se jim do ničeho nemluvit, občas poradím (když se chystají udělat nějakou mimořádnou blbost - taky to kupodivu pak někdy i uznají nebo spíš vezmou za svůj nápad), ale snad se moc nevnucuji. Bydlíme v jednom domě (jako dřív s mými rodiči), rekonstrukcí jsme oba byty úplně oddělili, aby příčin ke střetům bylo co nejméně. A musím se příznat, že mám občas pocit, že si líp rozumím s ní, než s vlastním synem - jejím manželem. A mám u nich dva kouzelný vnoučky, to je největší paráda.

Rozhodně se nedá paušalizovat, tchyně obecně určitě nejsou horší než snachy nebo naopak. Záleží na tom, jací lidé se sejdou, jak spolu chtějí vycházet, někdy to prostě nevyjde, pak je logické omezit setkání na nejnutnější míru, hlavně když je to možné. Takže všem přeju rozumné tchyně a snachy a hlavně skvělé partnery, protože s tím žijeme dnes a
denně.
Jarmila
 

PředchozíDalší

Zpět na Ostatní a volná diskuze

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: f38ue6y, vh8t90p1 a 66 návštevníků

TOPlist